Prázdniny!!!!!!!!!!!

29. června 2016 v 21:35 | Makk |  Deníček neboli random kecy
PRÁZDNINY! ANOOOO! SUPER! TAK NESKUTEČNĚ JSEM SE TĚŠILA! PROTOŽE O PRÁZDNINÁCH NEMUSÍME CHODIT DO ŠKOLY A VŠECHNO JE TAK MOC HROZNĚ ÚŽASNÉ! A JE VOLNOOO A MŮŽEME SI DĚLAT CO CHCEME! VŠICHNI PŘECE MILUJEME PRÁZDNINY, NO NE?! VŠICHNI MUSÍME MILOVAT PRÁZDNINY! VŠICHNI! A TY, KAKI, STOJÍCÍ V KOUTĚ A MAJÍCÍ OHLEDNĚ TOHO ŠÍLENĚ DIVNÝ, TÍSNIVÝ POCIT NEJSI VYJÍMKOU! JUPÍÍÍÍÍ! PRÁÁÁZDNÍÍÍÍNYYY!


...
...
Fajn, kdo nevycítil ten sarkasmus, je úplně tupý.
Awgwhr....
What's up, Maki? What's up?! Cheer up! NOW!
Jaktože se toho nemůžu zbavit? Už asi hodinu se snažím pouštět si hudbu, co mě vždycky dostala na nohy a.. Nic. Pořád se cítím, jakobych měla být vlastně už dávno mrtvá. Takovou... Hah... Bezmoc?...
Možná jsem jenom unavená.
Ale spíš se bojím.
Zajímalo by mě, čeho.
Prázdnin? Budoucnosti celkově? Sebe?... Toho, že se všechno bude měnit? Že už to nikdy nebude stejné, jenom horší? Že mezi moudrým klaďasem, který je vždycky o krok napřed a zvrhlým záporákem, co se neštítí ničeho je neskutečně tenká hranice?
Není to normální smutek. Je to bezmoc, která není moc výrazná, ale neskutečně otravná... Je to srach...
Bolí mě břicho. A je mi zima a vedro zároveň. Ani nevím, že to jde. A v našem pokoji je můra... Když o tom tak přemýšlím, když můra přežije den, stane se noční... Právě sedí na drátu od lustru, nebo světla nebo či co.
Že jí to baví... Že baví mě psát tohle...
No nic, jdu si pustit Time Lapse - TheFatRat a ozvat se Rožkovi... Uuuuh... Jsem tam zase nebyla... Bude na mě naštvaný... Nom, tak ať to mám rychle za sebou. Nevím, když se mě ptá, kde jsem byla, co mám odpovědět? "Pardon, byla jsem na YT, cítím se jako posledních několik dní jako hovno a naše konverzace mi povětšinou nepomáhají, vzhledem k tomu, že jsou buď pořád to samé a nebo se hádáme."?
Ne... Já ho nechci ranit. Ne takhle. Sakra, už takhle ho hodně zraňuji. Maki wtf?! Podívej se na to, co se z tebe stalo! Ne. Nedívám se.
Gosh... Chybí mi jeho vlasy. Jejich vůně. Je tak... Uklidňující. Jak vždycky odstávají, když zakloní hlavu. Jeho oči. Pořád jsem se ještě nerozhodla, jestli jsou spíš zelené nebo hnědé... Ty nevýslovně roztomilé zvuky, které vydává, když ho lechtám. Ten tón, kterým mě prosí, abych přestala. On je typ člověka, se kterým bych šla na konec světa.
Nojo, už mlčím a mizím...

Lisa: "Kdyby tohle našel někdo, kdo vás shippuje, zbláznil by se."
Kaki: "Shut up."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama