Hdskdshfhsj *watafak*

21. února 2016 v 2:41 | Maki |  Deníček neboli random kecy
WOW.
wow.
Wow....
Já jsem věděla... Věděla jsem proč chodím spát vždycky těsně po tom, co se s někým bavím, co jsem jěště rozdivočená z lidí tam někde tamhle.
Věděla jsem to.


proč jsem to neudělala tak, jak vždycky? O.o teďka mě pohlcuje pocit, že je v téhle místnosti ještě něco... Něco, co já nevidím, ale ono mě ano.
Tohle není fér hra. Děsí mě to. Hej! Moje mysli! Přestaň si se mnou takhle škaredě hrát! Za co se mi mstíš?! Jo... No vlastně. Logicky. Neřekneš mi to, protože je to součást tvojí hry. Musím na to přijít sama. Necháš mě potom na pokoji?.... Nic. Ticho. Dobře, beru to jako souhlas. Jde se hrát.
Tak třeba, neplním dobře svoji povinnost strážného anděla.
Nic? Oh... Ok.. Hele... Přestaň, fantazie. Ten koberec vůbec nevypadá jako ksicht, který se přitahuje blíž ke mě. Je to blbost, neproveditelné. Jo, já zapoměla že víš, že se toho bojím i tak.
Nepříjde ti fér, že některým lidem je mizerně a já si zatím nechávám strkat do vlasů tyčinky a brčka a dostávám zoufalé záchvaty smíchu, při kterých se kývu dopředu a dozadu? Teda ne já, ale Clowny.... Clowny?... Kde jsi, klaune?... Jaktože tady nejsi, zrovna teď, když bych tě tady uvítala? Ou, to už na tom musím být hodně špatně, že bych byla ráda, kdyby jsi tady byla. Jo, já vím. Jsi tady, ale mlčíš a schováváš se. Protože teď tady klečím před svým vlastním svědomím, které máme dohromady, já, a né ty.
Oni... Zpívají ptáci? Jaktože zpívají ptáci? Je půl třetí, neměli by... No tak... Mysli, svědomí, to je od vás škaredé....
Mstíte se mi za ten nůž, co jsem si schovala do peřináče? To je blbost, víte to.... Nevím, co se nám honilo v hlavě, když jsem ho tam dávala... A logicky, jsou tady i ostřejší nože. Ten keramický u talířů. Myslíte, že když se s ním pořežu, neztratím vitamíny?
Jo, už mlčím. MLČÍM, NESLYŠÍTE? UŽ DRŽÍM HUBU!
Nejsou to... Ty otázky, které jsem si nenechala zodpovědět? Jsou to ony? Že jsou to ony?
Hej, přestaň! Přestaň si se mnou takhle hrát, svědomí! Varuju tě! N-ne! UÁÁÁÁÁÁ!!! CO TO DO PRDELE BYLO?!? O CO SE SNAŽÍŠ, TY DIVNÁ VĚCI HLUBOKO V NAŠÍ HLAVĚ?!!? Ok Seven uklidni se. Nádech výdech, nádech, výdech. Nic z tich věcí není reálné. Nic z toho ti nemůže ublí--- UA-UUAAAAAAAAA!!!! PŘESTAŇ! OKAMŽITĚ PŘESTAŇ! BĚŽ S TÍM DO PRDELE!!!!! OKAMŽITĚ MĚ PŘESTAŇ TAKHLE DĚSIT! TAKHLE ŠÍLENĚ DĚSIT! UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!



Ema: ještě nikdy jsem takhle Sev neviděla. Tohle je snad poprvé, co je z něčeho vyděšená.
Clowny: je to... Nezvyk. Ale až jí dojde, co to je, schová se. Uteče tomu... Pro dnešek.
Ema: co myslíš, že po ní Svědomí chce?
Clowny: netuším...
Miky: nepůjdeme spát? Sev nás sice bude chvíli brzdit, ale je jeto nejlepší, co teď můžeme udělat.
Ema: dobře.
Clowny: hodně štěstí, Seven....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama